S KPMG do Afriky

V nedávné době tu byl vznesen dotaz, zda je možné v rámci pracovního úvazku u KPMG vycestovat do zahraničí na stáž. Možné to je a způsobů, jak tak učinit, je hned několik. Tím prvním je účast v tzv. Global Opprtunities (GO) programu, který nahradil původní Global Mobility Program. Jak název napovídá, jedná se o program, do kterého jsou zapojeny pobočky KPMG na všech kontinentech (kromě Antarktidy). Primárním cílem tohoto programu je vyhovět přáním klientů, ale je z mnoha hledisek mimořádně zajímavý i pro samotné zaměstnance KPMG.

Program vám nabízí dvě možnosti. Buďto můžete vycestovat v rámci tzv. „GO Transfers“, nebo v rámci „GO Assignment“. Rozdíl je v tom, že GO Assignment je dočasná (krátkodobá i dlouhodobá) pracovní stáž v zahraničí, po jejímž konci se pracovník vrací na pobočku KPMG, která ho na stáž vyslala, zatímco GO Transfers jsou určena pro ty, kteří chtějí vycestovat natrvalo a začít pracovat pro pobočku KPMG v zahraničí. Všichni naši zaměstnanci, bez ohledu na pozici, kterou zastávají, se mohou zapsat do GO Transfers. U GO Assignment je potřeba splnit některá kritéria (počet odpracovaných let, apod.), která si stanoví vždy konkrétní pobočka KPMG v cílové destinaci.

Následující grafy shrnují počty zahraničních stáží našich zaměstnanců za posledních 10 let podle země a podle jednotlivých oddělení. Z grafů rovněž vyplývá, že v průměru vycestuje ročně na zahraniční na stáž více jak 7 zaměstnanců KPMG.

Další možností, jak s KPMG vycestovat do zahraničí, představují různé projekty, které mají buď pravidelný charakter (ty jsou záležitostí spíše poradenských oddělení Management Consulting - MC, Risk Consulting – RC a Transactions and Restructuring – T&R, více např. zde), nebo se vyskytují ad hoc podle potřeb klientů a s takovými se můžete setkat i v auditních odděleních.

U nás ve FS máme navíc možnost díky bilaterální dohodě vycestovat přibližně na tříměsíční stáž do auditního oddělení v Jihoafrické republice. Každý rok jeden z nás odjede do Johannesburgu, resp. Cape Townu a místo něj nebo ní přijíždí do Prahy náš jihoafrický kolega.

O loňské stáži Pavla Dlouhého z oddělení FS v Jihoafrické republice si můžete přečíst v následujícím článku, který vyšel rovněž v posledním čísle našeho firemního časopisu Echo.

Evropan má hodinky, Afričan má čas

Když odletíte na tři měsíce na africký kontinent, musíte si ho vychutnat se vším, co nabízí: únosy a krádeže, zajímavé významy známých slov i náboženské rituály.

Jihoafrická republika nepatří zrovna k nejbezpečnějším místům na světě. Má poměrně vysokou nezaměstnanost, a tím i kriminalitu. Za pozornost stojí i obyčejné dopravní značení: když už se člověk otrká a zvykne si na řízení vlevo, měl by si více všímat značek, které ho mohou varovat před vším možným. Před slonem, hrochem, tučňákem, gepardem…

Mojí nejoblíbenější značkou je hi-jacking hot spot alias úsek častých únosů. Přiznávám, když jsem ji míjel poprvé, polil mě studený pot. Reálný prožitek mi následně přišel jako zajímavá zkušenost. Jelikož se místní auta zamykají automaticky hned po nastartování, není jednoduché dotyčného dostat ven. V JAR mají lišáckou numberplate method, kdy předstírají, že vám upadla SPZ, mávají s ní kolem vašeho auta a doufají, že odemknete a vystoupíte si ji převzít. V takové situaci ale dostáváte šach mat a v lepším případě jdete domů po svých.

MHD jen pro odvážné

Kancelář KPMG v J´oburgu, jak říkají městu místní, je obrovská. Sídlí ve třech velkých budovách, ke kterým patří ještě stejně velké garáže. Po městě sice jezdí autobusy, ale soudný člověk je nepoužívá, mohl by se totiž lehce stát nedobrovolným dárcem orgánů. Milí a přátelští lidé z kanceláře vedou poměrně rušný společenský život, který se točí kolem grilování výborného masa. Do KPMG Johannesburg jezdí hodně stážistů, zejména z Kanady, takže se člověk nemusí bát, že by trpěl přílišnou samotou.

Není teď jako teď

Můj první zážitek na auditní zakázce u klienta byl trošku šok. Pořád jsem si musel opakovat jiný kraj, jiný mrav, usmívat se a neřešit to. Když jsem třeba klienta poprosil o nějaký podklad a ani po dvou dnech jsem ho neměl k dispozici, byl jsem zoufalý. O to víc, když jsem zjistil, že chyba je v mé angličtině. Celý život jsem žil v omylu, že now znamená nyní. Bohužel ne v Africe. Život tam plyne v duchu přísloví Evropan má hodinky, Afričan má čas. Naučil jsem se tedy slovíčka nová, bez kterých se v Africe neobejdete. Jak jsem se dozvěděl, když někomu řeknete, že něco chcete now, udělá to, až se mu bude chtít. Silnější kalibr just now pak znamená pozítří a nejsilnější now now znamená zítra. Z toho vyplývá, že je třeba obrnit se trpělivostí. Multikulturní složení auditního týmu mi navíc přineslo novou zkušenost. Poprvé v životě se mě zeptal asistent, jestli se může jít místo oběda modlit. Byl totiž muslim.

Když jsem odlétal z Prahy, odboráři měli jednodenní stávku a Praha kolabovala. Když jsem přiletěl do J´oburgu, zrovna tam stávkovali pumpaři. Stávka, která se nesla opět v duchu now now trvala tři týdny a město bylo už téměř bez paliva. Zlatí čeští odboráři…

Velká pětka

Samotnou kapitolou je cestování. JAR je totiž zemí národních parků a zvířat. Jezdit několik dnů po národních parcích a říkat si, jestli za dalším kopcem uvidím stádo slonů, nosorožčí rodinku nebo smečku lvů, byl neskutečný zážitek. Jediné, co vás někdy na metrové vzdálenosti dělí od divočiny, je okénko v autě. Stane se, že půl dne neuvidíte nic a jindy během chvíle celou velkou pětku (tj. nosorožce, slona, lva, buvola i levharta), záleží jen na počasí. Když se vám nechce jezdit a nahánět zvěř v autě, stačí počkat si u jezírka, až se půjdou napít.

Mys Dobré naděje

Úžasné je také projet si okolí Cape Townu, například se podívat na mys Dobré naděje a pozorovat velryby. Otrlejším doporučuji ponor v kleci a pozorování žraloků bílých, tzv. cage diving. Nedaleko Cape Townu se nachází městečko Gansbaai, ze kterého se pořádají výpravy k Dyer Island, kde je jedna z největších kolonií tuleňů na světě. Z této oblasti je tak doslova non-stop jídelna pro žraloky. Do pár minut po vhození návnady přes palubu se kolem lodi objevili čtyři žraloci bílí, ten největší měl zhruba 4,5 metru. Ponor v kleci už byl jen logickým vyústěním adrenalinového výletu. Řeknu vám, dívat se ze dvou metrů žraloku bílému do očí, člověku zvedne tepovou frekvenci. Nejde ale jen o adrenalin, je to taky zkušenost na bázi predátor – kořist, kde já byl to druhé. Přišlo mi, že si spíše prohlíží on mě než já jeho. Zanechalo to ve mně obrovský respekt vůči těmto tvorům.

Vuvuzela minulostí

Když někdo zmínil JAR před mou stáží, vybavil se mi Radovan Krejčíř a vuvuzela. Když zazní JAR dnes, vybaví se mi přátelští lidé (když vám tedy zrovna nechtějí vzít auto), úžasná příroda a obrovské dobrodružství, které můžu jen vřele doporučit!