Firmy už chápou, že jsou pro ně data klíčová
Bez práce s daty se dnes už neobejde téměř žádná firma. Proto jsme se zeptali manažerky datového týmu Lighthouse Alexandry, jak jsou na tom podle ní české firmy s datovou gramotností, v čem konkrétně spočívá jejich snaha o budování datových kompetencí, ale třeba i na to, co si návštěvníci mohou slibovat od chystaného pátého ročníku KPMG Data Festivalu, který se koná už zítra v areálu Vysoké školy ekonomické v Praze.
Alexandro, čím přesně se zabývá tým Lighthouse?
KPMG Lighthouse podporuje firmy ve využívání dat a zavádění inovativních přístupů v jejich každodenní práci i ve strategickém rozhodování. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti. První jsou data, jejich dolování, analýza, vizualizace a efektivní řízení. Další je pokročilá analytika a využívání umělé inteligence pro řešení komplexních byznysových problémů a identifikaci nových příležitostí. A třetí je chytrá automatizace tam, kde firmám ušetří náklady a pracovníky zbaví rutinní zátěže.
Můžeš uvést nějaký konkrétní příklad toho, jak probíhá váš proces práce s klientem?
Prvotní diskuze s klientem nemusí ani nutně začít u dat. Na začátku projektu mu nasloucháme, když mluví o byznysových cílech a výzvách, kterým čelí, a přemýšlí, jak na ně. Následně se snažíme přijít s efektivním řešením, které mu pomůže, a do středu dění stavíme právě data a jejich potenciál.
Například jsme u jedné významné banky řešili výzvu, jak ušetřit náklady za vozový park a zlepšit udržitelnost. S optimalizací fleet managementu (správy vozového parku – pozn. red.) pomohla samozřejmě data a chytrá analýza, která prověřila chování zaměstnanců a další informace potřebné pro rozhodnutí, jak má vozový park vypadat. Dílčí řešení k obdobným výzvám spolu s argumentací pak průběžně projednáváme s klientem, až se dostaneme k finálnímu návrhu.
A v čem spočívá tvoje role v týmu?
Klientům pozorně naslouchám a snažím se být jejich partnerem v oblasti řízení dat a informací. Zaměřuji se na témata jako datová strategie, data governance, metadata, master data a číselníky. Věnuji se také dvěma trendům, které v poslední době nabývají na významu – monetizaci dat a data literacy, tedy „datové gramotnosti“. Vedu tým zkušených odborníků a řídím portfolio lokálních i mezinárodních projektů v těchto oblastech.
Mimo jiné se zabýváte budováním datových kompetencí. Co si pod tím má člověk konkrétně představit?
To, že jsou data klíčovým aktivem, již mnoho firem chápe. Toto vědomé vnímání hodnoty dat bývá prvním krokem opravdové datové transformace. Řízení dat a jejich aktivní využívání ve prospěch firmy a jejich zákazníků je ale obrovská agenda, která vyžaduje jak pozornost top managementu, tak i dedikované kapacity s různými dovednostmi a znalostmi z oblasti dat a analytiky. My tyto datové kompetence pomáháme do firem zavádět v podobě Chief Data Office, respektive kompetenčního centra pro data a analytiku. Dle vize společnosti a celkové úrovně datové gramotnosti pak může jít o kombinaci týmu pro řízení dat, Business Intelligence týmu a týmu pro pokročilou analytiku a AI.
Z dat se dá vyčíst o konkrétním člověku velké množství informací. Je naopak něco, co se z dat vyčíst nedá a na co třeba narážíte při své práci?
Háček může být i v tom, že ne všechna data firmy sbírají. Možná by i chtěly, ale nedělají to, případně opravdu některá data sbírat nemohou kvůli regulaci nebo jiným důvodům. S čím se potýkáme, je kvalita dat, včetně chybějících metadat nebo dokumentace. Spolehnout se na výsledky analýz a predikce, když data nejsou ve stavu, kdy jim můžeme důvěřovat nebo pro model chybí, může přirozeně mít na společnost neblahý dopad. Obecně lze z dat vyčíst spoustu informací, důležité ale je se vždy v dané analýze kriticky zamyslet, za jakých podmínek sběr dat probíhal, o čem data skutečně vypovídají, jaká je datová kvalita, jaký kontext je potřeba doplnit a podobně. Uděláme tak maximum pro to, aby nedošlo k nesprávné interpretaci dat.
Připadá ti, že povědomí o správné práci s daty v Česku roste?
Dovolím si zde optimisticky tvrdit, že ano. Pozoruji tento trend během svého působení a snažím se svou prací povědomí o správné práci s daty zvyšovat. Na druhou stranu si ale myslím, že růst investic do této oblasti takové tempo zatím nemá.
Co bys poradila firmě, která s daty zatím vůbec neumí pracovat? Čím začít?
Na úplném začátku bych si dovolila položit pár otevřených otázek klíčovým lidem ve firmě. Zeptala bych se, jaké jsou cíle jejich oddělení a týmu, jakým způsobem se rozhodují, jaká data pro jejich práci a rozhodování potřebují a jaká mají k dispozici, co je při práci s daty trápí a co by jim pomohlo. Dle poměrně rychlého zhodnocení úrovně datové vyspělosti ve firmě je pak možné poradit, s čím konkrétně začít. Co je ale univerzální a čím rozhodně datovou kulturu ve firmě rozhýbete správným směrem, je zvyšování povědomí o hodnotě dat a správné práci s daty vhodnou komunikací a budováním datové gramotnosti zaměstnanců formou vzdělávání a rozvoje.
Už zítra proběhne KPMG Data festival zaměřený na krocení „zlých“ dat. V čem podle tebe spočívá jeho přínos?
Data festival je skvělá příležitost, na které se můžou potkat datoví nadšenci, sdílet cenné zkušenosti a diskutovat o různých tématech a aktuálních trendech v oblasti dat, pokročilé analytiky a AI. Těším se na všechny účastníky a na příjemnou atmosféru, kterou společně vytvoříme na mé alma mater, Vysoké škole ekonomické v Praze.
Rozhovor připravil Trend Watcher.