Vzhůru na Klondíky! Panorámata jsou prostě žrádlo

Že jsme kancelářské krysy trpící nadváhou, bolestmi zad a záněty šlach z křečovitého držení myši? Někdo třeba i jo, ale když na to přijde, tak za to umíme vzít nejen v kanceláři. A tím vzít tentokrát myslím 80 kilometrů v sedle kola do kopce a z kopce, do kopce a z kopce...a pak ještě o něco méně kilometrů na ocelových lanech. V následujícím článku vám přiblížíme cyklisticko-ferratový výlet našeho oddělení do Jizerských hor.

Abych trochu ozvláštnil běžné články, tak jsem poprosil Moniku o napsání postřehu asistenta k našemu podzimnímu výletu do Jizerských hor. Počasí nám sice nepřálo, ale to nám na nadšení nijak neubralo.

„Zakončení finančního roku se letos neslo v duchu podzimního počasí, cyklistického dvoj-maratonu, ferrat v Německu a relaxace. Tady bych jen zmínila důležitou věc, Pavel, který nám připravoval cyklistický výlet, je z Liberce. A to znamená, že cyklistické a běžkařské okruhy v Jizerských horách jsou pro něj něco jako pro nás Pražáky procházky po Vltavské náplavce. Pak takové klasické sobotní dopoledne na farmářských trzích strávené klábosením o etiopské kávě a pojídáním bio koláčů z bio mouky, upečených v biotroubách, pro Liberečáka znamená 100 kilometrů na kole v horách. Jen tak, pro hezčí den. No, a tak si pro nás Pavel připravil něco pro hezčí den, takovou kombinaci levandulového cheesecaku, cibulového quiche a propečeného bůčku z přeštického vepře. A to sami uznáte, je i pro sebeznalejšího a vytrénovanějšího gurmána celkem síla.

Popis: Chalupa Jizerka

Popis: Takhle nadšeně jsme vypadali po 80 ujetých kilometrech

V pátek odpoledne jsme se v solidním počtu přesunuli na horskou chatu Jizerka, ležící ve stejnojmenné osadě a rozprostírající se na náhorní plošině Jizerských hor. Osada Jizerka je zároveň nejvýše položená obec v ČR a je to tam… prostě krásné. Horské chaty roztroušené po louce, potůček vlnící se celou osadou, pasoucí se ovce a okolní lesy a kopce. Teď zbystří všichni budoucí auditoři, Jizerka spolu s několika sousedními chalupami patří jednomu z bývalých partnerů KPMG. Auditorovi s průkazem číslo 007, který na „stará kolena“ koupil zchátralé chalupy, zrekonstruoval a nyní je provozuje. To celkem jde, co?

Probuzení bylo chmurné doprovázené mírným deštěm a teplotou do 10 stupňů, ale to nás samozřejmě neodradilo a tak jsme, sice s menšími obavami o naše zdraví, vyrazili… dolu, nahoru, chvíli rovně a pak dolu a nahoru a tak pořád dokola. Vrcholem výletu byl jasně výjezd a následný sjezd nejvyššího vrcholu Jizerských hor - Smrku (1124 m.n.m). Takový výšlap do prudkého kopce po podmáčené štěrkové cestě a neustálé podkluzování kol, to vás zaručeně zahřeje. Na vrcholu byla mlha, nevadí, alespoň společná fotka a míříme dál. Jo, abych nezapomněla, ten následný adrenalinový sjezd za ten výšlap opravdu stál.

Sečteno podtrženo, celkově najeto 79 kilometrů, asi 65 kilometrů převýšení (náš odborný odhad).

Všichni to zvládli, pro někoho to bylo náročnější, pro někoho méně, a udrželi si pozitivního ducha. Třeba skrze povzbudivá hesla nebo ironické narážky, ale bez remcání – a to se jen tak nevidí!

Večerní program se nesl v relaxačním rytmu svalové regenerace v sauně a vířivce, dobré večeře, sledování noční oblohy (díky své poloze patří Jizerka mezi nejvhodnější místa pro sledování noční oblohy), pár skleniček vína a hlavně, skvělého pocitu z dobře odvedené práce.

Popis: Sobotní ráno a okolí chaty

V neděli část výpravy vyrazila zpět do Prahy a část z nás se vydala do nedalekého Německa na ferraty. Kdo neví, co jsou to ferraty, je to taková bezpečnější a snadnější varianta horolezení. Potřebujete sedák se dvěma karabinami, kterými se jistíte na ocelové lano vedoucí podél celé trasy ferraty. Ta je dále lemována různými stupačkami, žebříky a dalšími cestu ulehčujícími pomůckami. My nezkušení jsme se nechali poučit kolegou, zkušeným ferratistou a přes počáteční strach, jsme to všichni zvládli bez problémů. Na konci nás čekalo překvapení v podobě skalní soutěsky široké cca 5 metrů, jednoho ocelového lana na nohy a dvou na ruce cca ve výšce 5 metrů. Pod náma zela jen prázdnota (čti propast asi 30 metrů). No, co vám budu povídat, dolů jsem se nekoukala. Hlavně jsem nekoukala dolů. Celkově musím říct, že je to výborná lehce adrenalinová aktivita, kterou zvládne úplně každý a kde si protáhnete celé tělo.

Popis: Akce na ferratě Nonnenstieg 1

I přes počáteční obavy z nepříznivého počasí a fyzické náročnosti jsme to všichni zvládli s přehledem a byl to super víkend. Jen jsme všichni druhý den v práci nějak obtížně vstávali ze židle.“