Vypusťte konzultanty do přírody!

Uff… v poslední době se toho v consultingu děje víc než stačíme zvládat. Běží nám tu spoustu náročných projektů a na patře řádí zmutovaný virus eboly (zákeřnější varianta rýmičky). Navíc jsme se po roce tvrdé práce zase byli konečně podívat někde mimo pražskou kancelář – na Šumavě!

Utužovat kolektiv je potřeba v podstatě neustále, zejména teď, když máme v oddělení spoustu nových kolegů. Proto jsme na podzimním večírku pro nováčky s několika kolegy naplánovali výroční výjezdní zasedání na horách – a protože ve Špindlu jsme už byli mockrát (a v Silveru je to fakt pořád stejný) padlo tentokrát rozhodnutí podívat se na Šumavu.

Aktivně jsme s kolegyní Luckou našly vhodný hotel, naplánovaly autobusy (protože je to opravdu dálka) a nakonec zjistily, že nám během té doby nastoupilo tolik nových kolegů, že se už do vybraného hotelu nevejdeme… Tak jsme mírně zaimprovizovaly, objednaly několik pokojů v hotelu ve vedlejší vesnici a zařídily jeden minibus navíc. Mezitím jsme samozřejmě čile spamovaly celé oddělení plánováním,  instrukcemi na cestu (nejdůležitější bylo nezapomenout si svačinu – autobusem je to pět hodin cesty) a zorganizovaly jsme pracovní i zábavný program.

Ve čtvrtek odpoledne jsme konečně všichni vyrazili na cestu, dorazili, navečeřeli se, probrali skoro všechno důležité a šli radši včas spát, protože nás v pátek čekal náročný pracovní program. Ten začal už v osm ráno a jeho cílem bylo podělit se o znalosti a zkušenosti napříč různými týmy, které v consultingu máme. Celkem se konalo patnáct přednášek a workshopů na specifická témata, kterými se zabýváme v našich projektech, a nechybělo ani speciální úvodní školení pro nováčky nebo úvod do typografie. Všechny přednášky, které jsem absolvovala já, byly strašně zajímavé a celkem jsem si užila i náš workshop o nových trendech v marketingu a řízení zákaznické zkušenosti, který jsme připravovali o víkendu před odjezdem a ještě dopisovali cestou na hory v autobuse. Nakonec jsme ho prezentovali s kolegou bez jakékoli přípravy a o to větší to byla zábava…

Naštěstí jsme jenom nepracovali. Odpoledne už jsme s pracovní částí programu skončili a mohli jsme se věnovat zábavnějším aktivitám – někdo šel na běžky, někdo se provětrat a projít k blízké zřícenině (a cestou se koulovat) a někdo využil wellness vybavení našeho hotelu. V pátek také konečně mohlo začít to pravé neformální seznamování se s novými kolegy a zábava s těmi starými - pořádný večírek (jsem si docela jistá tím, že někteří členové výpravy to táhli až do rána…) a nesmrtelný turnaj v Tekkenovi. V sobotu už jsme jenom relaxovali (někdo aktivně na běžkách, někdo méně aktivně v posteli a ostatní se šli podívat do vodní elektrárny Lipno, jak už tady na blogu popisoval Petr).

Pak už následoval samozřejmě jenom návrat domů a užívání si posledního víkendového dne před tím, než se zase všichni sejdeme v práci. Za sebe ale musím říct, že se to tentokrát neobyčejně vydařilo!