První zakázky v Aucklandu, ano, taky pracuju :-)

Dostávám stále více dotazů jestli tady taky dělám něco jiného než běhám, fotím si město a stravuju se v jídelnách :-) Uznávám, že z fotek, co jsem zatim dal na blog, to tak může vypadat... Jaký je přesun po té pracovní stránce? Je to velká změna?

Co tu teda dělám? Jaká je moje pozice?

Z KPMG Praha jsem odlétal po zhruba 2,5 letech po nástupu jako senior. Na NZ se používají grady a pozice senior a asistent tady nejsou. Každopádně první dvě zakázky (první dva týdny) jsem byl spíš v pozici asistenta na zakázkách u větších klientů, za což jsem byl fakt rád. :-) Mohl jsem se rozkoukat. Hned potom jsem už dostal dvě svoje menší zakázky rovnou i s prvoročním asistentem.

Jak dramatický je to přechod?

Rozdílů je samozřejmě mnoho. Účtuje se podle jiných standardů. Politika firmy je trošku jiná, systémy (timesheet, cestovné), které se používají jsou taky odlišné, i když základní princip zůstává pořád stejný. Největší problém jsou ty odlišné standardy. S IFRS jsem zase tolikrát v praxi do styku nepřišel . Naštěstí si alespoň základy pamatuju z ACCA studia a ve spojení s užíváním selského rozumu a rad manažerů mi to tu zatím stačilo :-) Logika základních auditních procedur je nicméně samozřejmě stejná v ČR jako zde. Největší šok jsem měl z toho, že se tady místo excelů na mnoho auditní dokumentace používá Word. Tabulky do Wordu ale nejsou vkládány se vzorci, takže když chce člověk občas pochopit, co přesně minulý rok dělali, musí si vzít do ruky kalkulačku nebo to složitěji převádět do excelu. :-)

Kdy jsem se zapojil do pracovního procesu?

Přiletěl jsem ve středu. Až do neděle jsem měl volno. V pondělí ve 12 hodin jsem nastupoval. Ujal se nás kiwi kolega, který nás provedl celým kanclem, představil nás klíčovým osobám (sekretářky, HR, IT, manažeři). Až do úterý jsem dělal různé školení a ve středu jsem se už vydal k prvnímu klientovi.

Jak to vypadá u klienta? Je to jiné než v ČR?

Byl jsem vcelku překvapenej, že hned na první mé zakázce mě manažerka a KPMG partner vzali s sebou na jednání s vedením podníku. Hovořilo se o tom, co se klientovi povedlo, nepovedlo, jakké mají plány do budoucna atd. Tohle tu tedy funguje stejně jako v Praze. Trošku jinak tu funguje vztah klient a auditor. Když člověk přijde ke klientovi, ujme se ho většinou finanční ředitel, který ho provede po budově, představí mu všechny členy týmu. Nemám z Prahy žádné špatné zkušenosti s tím, že by byla problematická komunikace s klientem. Nějaké takové ty pohádky o tom, že na auditora je pohlíženo jako na nutné zlo a všichni jsou na něj oškliví a zlí jsou nesmysl. Že by si finanční ředitel udělal čas, aby nám svůj tým představil osobně se mi ale v Praze ještě nestalo. Tady se mi to stalo už dvakrát.

V Praze jsou debriefingy, tady se „uplácí“ kávou a zákuskem :-)

V Praze je zvykem, že po některých velkých náročných zakázkách pozve partner auditní tým na společnou večeři. Většinou to bývají velmi dobré restaurace, kde si člověk hooodně pochutná. Tady se debriefingy dělají skromnější. Místo toho je auditní tým odměňován (oni tomu říkají bribe, což je ale v auditu zakázané slovo :-) ) průběžně. Když přijede manažer na zakázku přiveze občas nějaké ty muffiny, cookies nebo něco takového. Vedoucí zakázky tu mají právo jednou za čas objednat pro celý auditní tým „proper“ kafe a nějaké zákusky na účet podniku. Teď když ale zpětně pátrám v paměti, tyto průběžné odměny (úplatky :-) od manažerů) jsem v Praze taky párkrát zažil.

Pracovní nasazení? Kolik času se tu tráví v práci?

Jaké tu je pracovní nasazení teď ještě psát nebudu. Přijde mi, že jsem tu ještě moc krátce, abych to posoudil. Určitě se to časem ale na blogu objeví...