První týdny v daňovém oddělení z pohledu nové kolegyňky Lucky

Jaké jsou první krůčky našich nových asistentů v daňovém oddělení? Přikládám příspěvek, který mi napsala Lucka, čímž jí moc děkuji! Snad Vám to alespoň částečně přiblíží, jak to při "rozjezdu" vypadá.

V posledních dnech se mě velmi často někdo ptá, jaké jsou první dny v opravdové práci. No jaké by asi mohly být po tak krásných dlouhých, avšak posledních studentských prázdninách v životě :-(? Ze začátku to bylo těžké, zase si zvykat na pravidelný režim, zase vstávat brzy ráno atd. Na druhou stranu bylo obrovskou výhodou, že nás hned nenahnali do kanclu k počítačům, ale ještě jsme měli 2 týdny na to, abychom se z léta vzpamatovali a postupně se do toho pracovního procesu dostali. Nás daňaře totiž poslali s ostatními nováčky na 2 týdny do malé vesničky Martinice, kde začalo 5-ti týdenní úvodní školení. A jelikož máme být na blogu upřímní, tak upřímně říkám, že pro nás daňaře to byl ještě 2-týdenní odpočinkový pobyt, jelikož školení se týkala především auditorů (prý abychom věděli, co dělají, a možná byli nakonec i rádi, že jsme v daních :-)). Co jsme ale zase auditorům na druhou stranu záviděli my, bylo, že je přijeli školit pouze lidi z KPMG, a tak měli možnost je poznat dřív než v kanceláři a přeci jen se v neformálním prostředí seznamuje lépe než v kanclu. Školení ale nebyla jen nalévárna, jak si možná někdo myslí, ale především takový dvoutýdenní team building. Poté následovaly 3 týdny školení v Praze, kde se na nás zase vrhli naši budoucí kolegové z daňového oddělení.

Školení uteklo jako voda. Já osobně jsem si z 5 týdnů asi nejvíce zapamatovala, že se máme pořád ptát ptát ptát, protože v prvním roce se můžeme zeptat na cokoliv, jsme v jakési ochranné lhůtě a navíc se tím i dost naučíme. A druhá věc je, že v kanceláři budeme trávit hrozně moc času, dělat spoustu přesčasů, že už ani doma nebudou vědět, jak vypadáme :-). No teda nevím, jak to je. V tom prvním případě je to pravda, můžeme se ptát doopravdy pořád, takže pokud si fakt nevím rady, hned se ptám a vždycky se najde někdo, kdo mi to vysvětlí. Ale s těmi přesčasy? No nevím, zatím moc práce není, zatím je to pohoda, ale všichni nás varují, že ke konci roku to přijde, to zase začne sezóna. A opět upřímně říkám, že se na to i někdy těším. Ale taky přiznávám, že je ten pomalý rozjezd dobrý, aspoň máme čas zjistit, kde co je, nafasovat si IT vybavení, zabydlet se na svém pracovním místečku a oťukat si ostatní spolupracovníky. Ale kdo ví, třeba budu jednou pod kupou šanonů na toto období vzpomínat a říkat si, jak bych to vrátila zpět…