První dny v KPMG očima právě nastupivších kolegů
Jak vnímali assessment centrum? Jaké to bylo, když jim zazvonil mobil s pozváním na další kolo? Zkušenosti těch, co právě prožívají první dny ve firmě.
Když jsme přišli 1. října s Janou (blogerkou) do práce. Vše nebylo jako dřív. V kanceláři se pohybovalo spoustu méně známých tváří, našich nových asistentů. A co udělá bloger, když se mu takhle přímo na očích nabízí námět na článek? :-)
Požádá ty, kteří mají s KPMG tu nejčerstvější zkušenost, aby se o tuto zkušenost podělili i s vámi. Proto jsme s Janou poprosili Honzu a Petra o shrnutí toho, jaké jsou jejich dosavadní dojmy a zážitky ze společnosti. A výsledek? Dva krátké články pro vás:
Přijímací řízení aneb strašák všech studentů ?!
Stejně jako ostatní moji kolegové, tak i já jsem začal řešit tu klíčovou otázku „Kam po absolvování vysoké školy?“. Vzhledem k mým zkušenostem se Dnem auditorské a daňové profese na VŠE mně bylo jasné, že se chci ucházet o místo v KPMG. Ale co mám čekat od přijímacího řízení? Budou lidé milí nebo se mě budou snažit neustále nachytat či vystresovat? A odpoví mi vlastně KPMG na můj životopis (ve kterém upřímně té praxe moc nebylo :-) )?
Když jsem dostal pozvání na 1. kolo přijímacího řízení a vybral si jeden z nabízených termínů, pořád jsem vlastně nevěděl, co mám čekat. Poté přišel den D a testování. První co člověka zaujme je přátelská atmosféra, která v KPMG panuje a která celkový stres z přijímacího řízení značně zmírňuje. Navíc jsem zjistil, že testy jsou sice náročné (testují od analytických schopností až po pozornost), ale jsou i poměrně zajímavé a zábavné. Poté přišla asi nejhorší část a to čekání na telefonát, který rozhodoval o tom, zda postoupím do AC. Když jsem spatřil na displeji neznámé telefonní číslo, srdce se mi na chvilku zastavilo, ale o to rychleji se rozbušilo, když mi příjemný ženský hlas pogratuloval a pozval mě na další kolo.
2. kolo je už mnohem delší a společnost zde dostává možnost uchazeče lépe poznat. Dopolední AC sestávalo z anglické prezentace a dvou případových studií. Tyto studie byly vyloženě týmové a velmi pozitivně na mě působilo to, že jsme je řešili opravdu jako „parťáci“ a ne jako soupeři. Poté nás čekala obědová pauza (sestávající z vyhlášených baget :-) ), při které jsme si mohli sdělit své dojmy. Odpoledne pak přišla rozhodující část, osobní pohovory. Pro případné uchazeče musím říct, že strach je úplně zbytečný. Pohovory probíhaly v přátelské atmosféře, všichni jsme se na sebe usmívali, vzájemně si řekli své představy, motivace a popovídali si o tom, co vlastně takový asistent auditora dělá. Rozhodně je také dobré, pokud si připravíte otázky o KPMG a o pozici, o kterou se ucházíte. Odcházel jsem tedy s očekáváním, zda jsem zapůsobil tak dobře, jako KPMG na mě.
Z nervozity jsem se rozhodl zajít ještě do školy, i když jsem přednášku stejně příliš nevnímal a po očku pozoroval mobil. Náhle telefon zazvonil a já zjistil, že jsem na další den pozvaný k partnerovi. Pohovor to byl velmi příjemný a poměrně neformální, nad kávou jsme probrali závěrečné představy a nakonec jsem obdržel nabídku na pozici asistenta auditora do oddělení COM. Nemusel jsem se dlouho rozmýšlet a přesto, že jsem měl nabídku i od jiných společností velké čtyřky, KPMG u mě díky skvělé atmosféře naprosto vyhrála. Nabídku jsem tedy přijal. Nakonec mi byly oznámeny ještě dvě velmi milé „povinnosti“, které nás před nástupem čekají a to již na blogu zmíněné Welcome a Boat party, což moje rozhodnutí jedině utvrdilo :-)
Jak lze tedy vidět, rozhodně se není čeho bát. V KPMG jsou lidé opravdu přátelští, což potvrzují i moje zkušenosti z úvodního školení a prvních dnů v kanceláři, a tento skvělý přístup se projevuje i při přijímacím řízení. Takže žádný stres.
Kam Po MaGistru?
(zkušenost Honzy)
Tak přesně touhle otázkou jsem se zabýval pár měsíců zpátky. Hlavou mi proudily různé myšlenky, jako třeba: Udolala už mě škola natolik, že chci mít od učení navždy klid? Chci se zabývat účetnictvím komplexně i v praxi, nebo mi to stačilo na škole? Chci v práci postupně tvořit a vymýšlet? Chci získat široký rozhled v oboru, abych se stal skutečným profesionálem a byl tak přínosem nejen pro svého zaměstnavatele? Chci mít možnost velmi aktivně využívat angličtinu, když už se jí věnuji poměrně dost dlouhou dobu? a takových myšlenek bylo habaděj.
Za dobu svého studijního života jsem dělal ledacos – ovšem ve zkratce by se dalo říct, že má praxe spočívala v tom, že jsem byl skladník, co se domluvil anglicky. :-) A to u mě hned po státnicích trochu zvýšilo nervozitu, jestli mě vůbec někdo jako inženýra bez praxe bude chtít. Kupodivu ta nervozita byla zbytečná, protože s Ing. před jménem začínáte být pro zaměstnavatele zajímaví. Pár firem se mi ozvalo, ale nejvíce mě zajímala velká čtyřka přesně kvůli těm myšlenkám v předchozím odstavci.
Dřív jsem si myslel, že firmy z velké čtyřky jsou vesměs podobné. Jakmile jsem se ale začal zajímat trochu více, zjistil jsem, že opak je pravdou. Reference mj. i od mých kamarádů z ostatních firem velké čtyřky mě nasměrovaly právě do KPMG a samotná výběrová řízení mé směřování potvrdila. Zaměstnanci, kteří nás vybírali, si na nic nehráli, nepřetvařovali se ve stylu „my jsme pořád happy, i kdyby byl konec světa“. A vůbec celkově se dá říct, že v KPMG sám sebe nikdo nebere nějak extrémně přehnaně vážně a panuje tu skutečně dobrá atmosféra.
Krom všech možných benefitů a společných akcí k téhle atmosféře přispívá i úvodní školení nováčků, na které jsme jeli hned po nástupu, kde jsme přes den nasávali informace pro naši budoucí práci a po večerech jsme…dělali velmi kvalitní párty, abychom se všichni seznámili, i s našimi nadřízenými, a poznali se jinak než s hlavou v modrém šanonu na školení. Více o školení píše kolega Honza Vostatek tady na blogu.
Celý náš úvod završila akce, kdy jsme se na setkání celého našeho oddělení (od asistentů po partnery) postavili k plotně a uvařili jsme si v týmech večeři. Jakožto prvoroční asistent na začátku sezóny bohužel nemůžu ještě říct, jak to u nás v KPMG probíhá o sezóně, ale už teď můžu říct, že do sezóny vstupujeme jako banda kamarádů, kteří spolu budou pracovat.