O traktorech a jiných potížích

Je pondělí ráno a v kanceláři je neuvěřitelný šrumec. Lidi si vyřizují poslední věci před tím, než se rozprchnou na zakázky. Je nutné podotknout, že ve FS se (na rozdíl od COMu) většinou nikam daleko nejezdí, jelikož velké množství finančních institucí má sídlo v Praze. Nás ale čeká cesta do Českých Budějovic, kam jedeme na interim audit jednoho našeho klienta.

Pokud vše půjde podle plánu, budeme zpátky v Praze v pátek navečer. To vše za předpokladu, že se cestou nic nesemele. S touto zakázkou se totiž pojí úsměvná historka, ačkoliv všem zúčastněným asi tenkrát moc do smíchu nebylo.

O co šlo? Asi před dvěma lety se tehdejší auditní tým vracel v pátek odpoledne z  ČB s pocitem dobře odvedené práce. Byl leden a silnice byly zasypány sněhem. Auto řídil zkušený in-charge, který si s sebou vezl drahocenný poklad v podobě asistentů Adély a Zdendy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se zpátky do Prahy neměli dostat včas. U Miličína však panovala kalamitní situace. Několika kamiónům se nepodařilo vyjet lehké stoupání a nechali za s sebou několikasetmetrovou kolonu, ve které uvízl i náš auditní tým, přičemž před nimi stál traktor s valníkem, na kterém převážel jakési ocelové traverzy. Kolona se ne a ne pohnout a situace vypadala bezvýchodně.

Když v tom se řidič traktoru rozhodl, že bude couvat. Toto rozhodnutí se ukázalo být jako ne moc promyšlené, protože v tu chvíli se k autu s tehdejším auditním týmem začal nebezpečně přibližovat valník s traverzami. Jaké to asi bylo překvapení pro naši posádku, když jeden z ocelových trámů projel čelním sklem jejich auta jako nůž máslem. Naštěstí se řidič traktoru trefil tak šikovně, že trám prošel autem v místech přesně mezi řidičem a spolujezdcem, takže se nikomu nic nestalo. Teda až na Zdendu. Ten seděl vzadu a ve chvíli, kdy trám provrtal čelní sklo, se v pudu sebezáchovy snažil rychle z auta vystoupit, což se dělá docela blbě, když je člověk připoutaný. Není se proto čemu divit, že má dodnes panickou hrůzu z traktorů. Těžké chvíle si prožila i Adéla, kterou pro změnu v době do příjezdu policie nepřestával balit opilý závozník traktoristy.

Pro výjezdy mimo Prahu se proto řídíme třemi nepsanými pravidly. Zaprvé - nikdy se neřadíme za traktory s traverzami. Zadruhé - vozíme mužský element týmu, aby chránil zbytek osazenstva. Zatřetí – dámy si na cestu berou vždy delší sukni :)