Na stáži v Holandsku

Kolegové z našeho HR oddělení mi navrhli, zda bych napsal pár řádek o tom, jak se mi žije na stáži v Nizozemí. O svých začátcích tady jsem již napsal několik emailů svým nejbližším kolegům a kamarádům, ale teprve teď uvidíme, jak se vypořádám s tlakem redakce.

ne prvního září léta páně 2013 jsem brzy ráno nacpal do auta manželku, dvě děti a pár dalších maličkostí včetně kopaček a nočníku (neužívám já, ale mladší dcera) a vyrazili jsme směr Amsterdam. Navigace, kterou jsem zakoupil den před odjezdem, nás po 12 hodinách spolehlivě dovedla až do předem zamluveného hotelu v Amsterdamu.

Bydlení pro otrlé

Druhý den ráno jsme měli schůzku s agenturou, která nám pomáhala vybrat bydlení. Rozpočet na bydlení jsme nastavili poměrně nízko, což bylo hned od začátku hodně znát. Hned první nabízený byt byl v šestém patře paneláku. „Kvalitou a čistotou“ bydlení byla trochu zaskočená i makléřka. Kromě zmíněné „čistoty“ bylo nevýhodou i to, že asi 50 metrů nad střechou lítaly letadla. Ne, že bych nebyl fanoušek techniky, ale študovat po nocích podvozky letadel skutečně nemusím. Po shlédnutí tohoto výkvětu architektury jsme radši požádali makléřku, aby operativně zařadila na seznam i rodinné domy. Ve finále jsme si vybrali řadový domek asi 10 minut autem od budovy KPMG.

Hned po nastěhování jsme vyzkoušeli klíčovou věc – topení. Zapnul jsem termostat na maximum, ale k mému úžasu se teplota v domě asi po 5 hodinách vydrápala na pouhých 21.5 stupňů. Volám pronajímateli, že si nemyslim, že topení funguje uplně na výbornou, ale odzbrojuje mě hláškou „too hot, no good for kids“. Už jsme začali s otužováním.

Raději na kole

Důležitou dovedeností, kterou si tady člověk musí osvojit, je řízení auta ve zdejších podmínkách cyklostezek plných cyklistů. Cyklista je tady pánbůh, a když ho trefíš, tak jdeš bručet. Překvapením pro mě byly i semafory. Při rozjezdu neexistuje oranžová, a když člověk nezareaguje na zelenou v první vteřině a půl, tak ho ostatní nemilosrdně vytroubí. Ale už startuju skoro jako Alonso.

Rozdíly v práci

Pro většinu čtenářů bude asi překvapením, že centrála KPMG se nenachází v Amsterdamu, ale v Amstelveenu, což je osmdesátitisícové město sousedící přímo s Amsterdamem.

KPMG v Holandsku

Počátky mého pracovního života byly pro kluka z pražský kotliny poměrně náročné. Cokoliv tady potřebujete zařídit ohledně IT a telefonů, musíte volat Indii. Potřebuješ nainstalovat tiskárnu – zavolej Indii. Potřebuješ aktivovat telefon – volej Indii. Rovněž předání zakázek a klientů bych nazval jedním slovem – chaos. Většinou jsem zakazky převzal v průběhu procesu tak 2 dny před tím než původní manžer opustil KPMG nebo odjel někam na secondment, a to v tom lepším případě. V ostatních případech jsem zakázku převzal 3 měsíce po tom, co původní manažer odešel. Dodělávat audit účetní závěrky 2010 farmy v Austrálii, na němž se už v průběhu let vystřídali 2-3 manažeři, je opravdu zážitek, ale na druhou stranu se k tomu člověk nedostane každý den. Také kontinuita členů týmu je pojem, který tady v podstatě neexistuje, protože fluktuace je tady daleko větší než jak jsem ji znal já u nás z Auditu Financial Services.

I takhle to může vypadat u klienta - ručně tkaný koberec 400 let starý

Být nemocný v Holandsku je jedna z věcí, kterou nedoporučuji. Systém je postaven tak, že když chcete jít k doktorovi, nejprve se musíte telefonicky objednat. Rozhovor s objednávající sekretářkou je skutečná zkouška asertivity. Na argumenty, že dítě už tejden kašle ve dne i v noci, argumentuje, že v tuhle roční dobu všichni kašlou a že to je normální a že horečka 38 stupňů není horečka, ale jen zvýšená teplota a to není nic proč chodit k doktorovi. Pro holanďany je tenhle přístup normální, ale my středoevropané, kteří běží při rýmě pro antibiotika, bychom tuhle péči nemuseli přežít.

Na druhou stranu, holanďané jsou velmi otevření ostatním národnostem, jsou přátelští, pohodoví a hlavně všichni, ale opravdu všichni, umí dobře anglicky. Pokud někdo na moji otázku, jestli mluví anglicky, odpoví „a little bit“, tak teď už vím, že umí anglicky mnohem líp než já:-)

A na závěr pár dalších fotek: