Moje první auditní zakázka v KPMG ČR, část 1.

Zaujíma Ťa, aké sú pocity a zážitky prvoročných asistentov v audítnom oddelení KPMG ČR? Tak neváhaj a čítaj ďalej. O svoje dojmy sa podelil Honza, ktorý tu na blogu už vyrozprával i o svojom assessment centre.

První krůčky u klienta, aneb moje úplně první zakázka

Všechno to začalo jednoho dne ráno, kdy jsme se všichni členové týmu sešli ještě v kanceláři, nasedli jsme do taxíku a vyrazili ke klientovi. Plný očekávání, po všech možných úvodních školeních, trochu nervózní nejen z toho, že na klienta udělám špatný dojem, ale i z toho, že kolegům zkomplikuji práci svou nezkušeností, jsem poslouchal vtipné hlášky pana taxikáře o myškaření řidičů v pražských ulicích :).

Po příjezdu ke klientovi nás paní z účetního oddělení dovedla do zasedací místnosti, která se pro nás stala „domovem“ na další čtyři dny. In-charge (členka týmu, co má na starost zakázku) rozdělila práci mezi sebe, mou kolegyni - zkušenou asistentku, a mě. Měl jsem na starost přípravu různých dokumentů souvisejících s klientem, přípravu excelové tabulky pro program, který pracuje s účetními daty, a popis celého nákupního procesu. Právě popis celého nákupního procesu znamenal již přímé jednání s představiteli firmy, u níž jsme audit prováděli. Z toho jsem měl největší respekt – nač a jak se mám vlastně klienta ptát a abych se neptal na něco zbytečně. Rovnou totiž jednáte s lidmi, kteří ve firmě něco znamenají. Zpravidla jde o členy nejvyššího vedení, kteří jsou velmi zkušení a nadšení do svého oboru. No a vy jste asistent, který právě začal :). Zpět k nákupnímu procesu - k dispozici jsem měl zpracovaný popis nákupního procesu z minulého roku (od našich kolegů z firmy), takže během první hodiny v zasedací místnosti jsem se ještě seznámil s tím, jak to u klienta vypadalo před rokem. No a následně došlo na okamžik „O“ – dialogy s klientem.

In-charge byla velmi vstřícná a protože věděla, že jde o mou úplně první zakázku, tak všechny dialogy s klientem prošla se mnou, čímž mi ukázala, jak vlastně takové dotazování na nákupní proces vypadá. Během rozhovorů s klientem jsme si oba dělali poznámky, abychom případně neopomněli něco důležitého. Během zpracování nových informací o nákupním procesu a různého testování vnitřních kontrol u klienta, které přitom asistent provádí, jsem už pak sám jednal s paní účetní a s lidmi z dalších souvisejících oddělení. Jak paní účetní, tak i ostatní zaměstnanci měli pochopení, že každý je někde někdy nový, a nepocítil jsem jakýkoli despekt z jejich strany. Stejně tak i kolegové z týmu byli vždy ochotni odpovědět, na všechny dotazy, které jsem měl (a že jich bylo požehnaně), protože ani oni nezapomněli, jaké to bylo stát na úplném začátku, kdy je pro vás všechno nové.

Dotazy jsou určitě nezbytnou součástí činnosti začínajícího asistenta, protože vaši seniorští kolegové za vaši práci zodpovídají a naopak vítají to, když se dotážete předem, jak něco udělat správně, než tápat a později zjistit, že trávíte hodinu nad něčím zbytečně. O nějaké skouposti na sdílení potřebných informací ze strany kolegů jsem skutečně ani nezauvažoval, naopak byli rádi, že jsem se dotazoval předem, a jsem rád, že jsem součástí takového týmu kolegů.