Květen = život v taškách

Nepsané pravidlo pro CIT (corporate income tax) skupinku našeho daňového oddělení ... Každou sezónu se to opakuje - abychom mohli zpracovat pro naše klienty daňová přiznání, musíme je nejprve osobně navštívit. Větší či nedočkavé klienty prubneme v dubnu, zbytek především v květnu, v červnu už spíše dodělávky z kanceláře.

Tento článek jsem našla v rozepsaných článcích z června a rozhodla jsem se ho dotáhnout, abych zasadila další střípek toho, jak to u nás vysloveně běží :-).

Musím říct, že za mě je květen jeden z nejnáročnějších měsíců sezóny. Už od února se plánuje, který termín, kterému klientovi připadne tak, aby to bylo ke spokojenosti všem - klientovi, in-chargovi, asistentovi a rovněž manažerovi. Změny rozhodně nejsou vítany, protože kalendář všech je nafouknutý k prasknutí a vysloveně platí "kdo dřív příjde, ten dřív mele". V krajních případech se musí sáhnout pro výpomoc kolegů např. do skupinky DPH.

Jak to tedy všechno probíhá? Asistent připraví na každou zakázku tašky/kufry, jejichž součástí jsou kancelářské potřeby, šanony s podklady z minulého a aktuálního roku, kancelářské potřeby, "úzetka", příruční tiskárna atd. Pokud je klient více než hodinu od Prahy, odjezd je o den dříve s přespáním na hotelu, aby se mohlo začít hned ráno na místě. V takovém případě astistent zajistí přes náš sekretariát automobil a ubytování.

Klient (hlavní účetní) nám většinou přidělí zasedací místnost, kde je připravena voda/čaj/káva (někteří nás rozmazlují i sušenkami :-)), a představí nám jednotlivé kolegy jeho týmu, kteří jsou zodpovědní za danou oblast, popř. se se vším obracíme na hlavního účetního. Po jednom až dvou dnech, kdy tempo je až vražedné, neboť je potřeba sesbírat co nejvíce podkladů a uzavřít co nejvíce otevřených věci, aby dodělávek v kanceláři bylo co nejméně, vyřešíme "layout" tašky/kufru, protože podkladů rapidně přibyde a jedeme na základnu.

Ideálně je mezi zakázkami den až dva dny volna, kdy v kanceláři můžeme pokračovat v započaté práci, kterou jsme si přivezli od klienta, popř. jiné záležitosti, které se naskládaly v době naší nepřítomnosti. Někdy však pouze dojde k přebalení kufrů, jak pracovních, tak soukromých a týden (vlastně celý měsíc) uteče jakoby nic. Po tomto kolotoči se člověk ohlédne a zjistí, že ze šanonů lze vystavět věž nápadně připomínající tu, co je v Pise, z D1 se stal kamarád a kosmetickou taštičku není vůbec potřeba vybalovat :-).

Abych byla úplně upřímná, někdy je rovněž potřeba zajít do práce na část soboty či neděle, protože "to do list" se plní a nervozita stoupá. Ale záleží na člověku - ten kdo zvládá stres v pohodě, ten má v podstatě vyhráno. Ten, kdo s tím má trochu problém, tak si může zajít na interní školení "Jak pracovat se stresem" a ten, kdo ho nezvládá vůbec, může zkusit jednu nebo dvě sezóny a uvidí, zda ho to náhodou nezocelí :-). Můžu ale garantovat, že kdo dá květen, tak má v podstatě vyhráno :-).