Zpět na články
Co nás baví
KPMG souboj na Pražské stovce
Minulá generace blogerů nastínila, že sportem, kterému holduje docela hodně pracovníků KPMG, je běhání. Nová generace blogerů je samozřejmě lepší i v tomto směru a místo dětských maratonů, či desetikilometrových běhů se někteří z nás zaměřili na dospělácké ultramaratony. Aniž bych to při přihlášení tušil, tak se na letošní 20. ročník závodu Pražská stovka přihlásil i můj kolega – Vojta Krajíček (audit FS).
Oba jsme o tomto zážitku sepsali krátká povídání, zde (můj) a tady (Vojty) k nalezení. Zlehčujeme náš výkon, ale je jasné, že jsme prostě machři. V tomto krátkém shrnutí bych vám rád přiblížil, jak probíhal náš souboj.
25. km:
Honza přibíhá v tříčlenné skupince na 6. – 8. místě a se ztrátou dalších 7 minut na čelo závodu. Vojta dobíhá ve větší skupince se ztrátou dalších 3 minut. Honza o Vojtovi vůbec netuší, myslí si, že se trmácí někde v hloubi startovního pole. Skoro to ale vypadá, že to Honza rozběhl rychle a uvidíme, jak dlouho mu elán vystačí. Vojta se drží zkušenějších kamarádů, nechává odjet rychlejší vlak s favority a čeká, co se bude dít.
62. km:
Do prostor Všeradického pivovaru přibíhá Honza na 11. místě ve skupince 4 běžců a zdá se v pohodě. Polévku dává do kelímku, kolu do lahve a jde dál. Za 13 minut přibíhá Vojta na 16. místě. Ten má již od 39. km střevní potíže a vypadá to, že mu závod dneska moc nechutná. Polévku nechá stydnout a chvátá na záchody. Závod je sice před půlkou, ale zdá se, že zkušenější borec je ve větší pohodě, zatímco mladšímu to nejede a trápí se.
80. km:
Noční část trati je za závodníky, teď již jen kratší polovina a navíc svítá. To je vždy povzbuzení, které napumpuje závodníkům novou energii do žil. Jsme zvědaví, jak se s tím naši dva závodníci poperou. První přibíhá Honza, velký favorit tohoto mini souboje. Drží se ve skupince kolem 11. místa a stále vypadá svěží. Opět si poručí 2 koly a polévku do kelímku, kterou si s dalšími dvěma závodníky za chůze vychutnává. Vojta přibíhá až 42 minut po Honzovi a zdá se, že je připraven hodit do ringu ručník. Je otrávený a závod ho už netěší. Myslím, že vítěze známe.
105. km:
Na Karlštejn přibíhá Honza o 22 minut před Vojtou. Zdá se, že Vojtovi otrnulo a vrací se do závodu. Ještě to bude napínavé. Vojta ani nedává polévku, doplní vodu a peláší dál. Žaludeční problémy, zdá se, ustaly, a tak se může věnovat pouze závodu. Honza samozřejmě nemá přehled o závodnících za sebou a tak neví, že se k němu Vojta nebezpečně přibližuje. Je však stále skvěle naladěn a závod si užívá. I přes první zobnutí ibuprofenu to nevypadá, že by měl nějaké problémy.
130. km:
Honza se stále drží před Vojtou a na občerstvení přibíhá ve skupince stále stejných tří borců, ve které běží již od 62. km. Pozici se jim podařilo výrazně zlepšit a přibíhají na 6. – 8. místě. Přibíhají sem a potkávají běžce před nimi, který tu už 20 minut sedí. Kluci ucítí krev a začínají lovit. Co je ale větším překvapením, že necelé 2 minuty po Honzovi přibíhá i Vojta. Hranice mezi lovenou a lovnou zvěří se stírají. Ještě není nic rozhodnuté a tento souboj bude ještě zajímavý. Vyhraje mladý borec s fyzičkou získanou během studia vysoké školy nebo konzultant, který je po třech letech pouhým stínem sportovce z mládí?
140. km:
Skupinka s Honzou běží, co to dá, pořád se však ohlíží. Nevědí, že Vojta se musel vracet pro navigaci a tak ztratil. Je to tak. Místo vzrušujícího finiše vidíme zběsilý úprk trojice borců v čele s Honzou a Vojtu, který místo drtivého finiše musí zase přidřepnout vinou střevních potíží. Přes to všechno Honza běží na vítězství před Vojtou. Je to velmi prestižní záležitost a velký rozdíl, být první nebo poslední ultramaratonec v KPMG.
145. km:
Je tu cíl a do něj přibíhá Honza 9 minut před Vojtou. Průběh závodu tento výsledek naznačoval, i tak jsme však byli svědky vzrušujících momentů. Zvláště, když Vojta druhou polovinou závodu profičel bez respektu, jako by ani neměl v nohách 80 km.
