KICC z druhé strany aneb Jak jsem soudcoval

Ve čtvrtek 12. 2. 2015 se odehrál další ročník soutěže Case Competition a já dostal "životní příležitost" účastnit se jí z druhé strany - jako člen hodnoticí poroty. Jak se to stalo? Jaké pocity jsou s tím spojené? Co člověk prožívá?

Úterý, 10.2., 16:37

Volá mi Terka z HR, jestli bych nemohl zastoupit jako porotce při jedné z prezentací na čtvrteční Case Competition. Když se ujistím, že vedení je s tím ok (teda prý za předpokladu, že si vezmu kravatu), tak do toho jdu.

Záhy dostávám podklady, které si na to mám přečíst. Otevřu první přílohu - 15 stránkové pdf. Hm, tak to až zítra.

Středa, 11.2., dopoledne

Až do oběda (možná i něco po) se snažím prolouskat těch 15 stran, na kterých se popisuje situace kolem plánovaného mistrovství světa ve fotbale 2022 v Kataru. Vůbec nezávidím soutěžícím, kteří mají 3 hodiny na to tohle přečíst, vyřešit a udělat prezentaci na 20 minut. Ne že by to byla nějaká rocket science, ale jakožto odpůrce jakéhokoliv sportu z pozice diváka (a svou šanci na aktivní účasti jsem promeškal v první třídě, kdy jsem zapomněl na náborový trénink do místního FK) mě toto téma nechává zcela chladným. Za to nenechává chladným mého kolegu, který zrovna neví, kde mu z práce hlava stojí a snaží se ze mě vypáčit, proč si v pracovní době čtu o fotbale, speciálně když je obeznámen s mým postojem k této světské zábavě. Zkouším jej přesvědčit, že se chci na toto téma více vzdělat, abych mohl lépe argumentovat při další diskusi s jiným kolegou (zapáleným sportovním divákem). Překvapivě tomu uvěřil.

Tuším, že moje role bude tvářit se vážně (což mám již natrénováno), ale hlavně po prezentaci položit nějaký chytrý a nejlépe záludný dotaz.

Čtvrtek, 12.2.

Můj velký den je tady. I přes svou velkou zodpovědnost se cítím v pohodě. Ráno ještě projedu životopisy týmu, u jejichž prezentace budu. Ani jeden nezmínil fotbal jako hobby. Už teď se mi líbí. Na oběd odcházím standardně dřív, ale dnes se můžu vymlouvat, že musím být brzy zpátky.

12:20 Vcházím (s kravatou) do místnosti, kde bude probíhat prezentace. Papír a tužka na poznámky připraveny, můžeme začít.

12:25 Vchází tým a rozjíždí svou prezentaci. Sice pořád nemám vymyšlenou svou otázku na konec, ale věřím, že tým dodá nějaké střelivo.

12:30 Můj spolusoudce Pavel Závitkovský má již popsanou první A4 poznámkami. Ta moje stále obsahuje jen název týmu. Což si v hlavě zdůvodňuju tím, že Pavel těch týmů přece jen už viděl víc (kór za těch let). Zato já mám hlavu čistou, takže si vše zvládám pamatovat. Jo, tím to bude.

12:35 Na přetřes přichází téma alkoholu a ženských práv. YES!!! Téma ženských práv v Kataru sice není moje silná stránka, ale ten alkohol. Na to nějakou otázku vymyslím. To je ono.

12:40 Na závěr je nám prezentována matice rizik a jejich pravděpodobností. Těch už jsem sám pár dělal, takže znám i ty úlisné akademické otázky s tím spojené. Značím si to jako zálohu.

12:45 Doprezentováno a přichází naše část - otázky. Mám nabito a jsem připraven. Samozřejmě nechávám Pavla zeptat se jako prvního. Pavel však útočí ze zálohy a dává otázku na alkohol při šampionátu! Co teď? Naštěstí tým odpovídá dost obsáhle, a proto mám dost času to promyslet. Do těch ženských práv se stále nechci pouštět, tak pokládám dotaz na metodický postup při tvorbě matice rizik, zejména mě zajímá zdůvodnění umístění Safety Issues. Pocitově bych řekl, že jsem mířil na slabé místo, ale kluky to zas tak extrémně nerozhodilo a dokázali rychle reagovat.

Po jejich odchodu krátce s Pavelem prodiskutujeme naše dojmy a můj úkol v tuto chvíli končí. Zvládl jsem to. Teď hurá ke klientovi.

20:42 Přicházím na posoutěžní raut. Takticky jsem si předtím zašel k zubaři, abych toho zase tolik před spaním nesnědl. Tak jsem toho aspoň hodně vypil.

Pátek, 13.2., dopoledne

Od šéfa se dozvídám, že na můj výkon dostal jen pozitivní feedback a navrhuje mi, abych to příští rok vzal za něj celé. Jupí! Snad nebude tématem olympiáda.