Kde má papež spořící účet?

Bankovnictví a církev mají spolu dlohou historii. Obě instituce byli vnímány jako strážci důvěry a jejich fungování bylo zahaleno řadou tajemtsví. Jenže doba se změnila.

Někdejší katolická církev by se pravděpodobně na dnešní finanční svět dívala s velkým opovržením. Pro nás tak samozřejmá věc jako úrok byla ještě před mnoha sty lety považována za herezi. Úrok byl chápán jako odměna za plynutí času. Jenže čas náležel bohu a nikoli lidem (natož bankám), takže poskytovat úročené půjčky se prostě nedalo.

Svět se ale proměnil a úrok se stal běžnou součástí našich i církevních životů. Inovace pomalu vytlačily zajetá pravidla. Dnes máte hypotéku, vaše manželka dva běžné účty a váš kněz spořák. Každý se snaží používat výhod finančního systému po svém.

Boží banka s finančními výkazy

Sám Vatikán dokonce vlastní a provozuje svou vlastní banku. Byla založena v roce 1942 a jmenuje se “Istituto per le Opere di Religione”, což se dá přeložit asi jako Ústav pro věci víry. Podle webu slouží potřebám církve a jejích členů, ať už si pod tím představíme cokoli.

V říjnu toho roku se stala velmi výjimečná věc. Vatikánská banka poprvé v historii zveřejnila svou výroční zprávu, jejíž součástí jsou také podrobné finanční informace o jejím hospodaření. Regulatorní prostředí a turbulence na trhu se dnes dotýkají každého bez výjimky. Sama banka má i svého externího auditora. Všechno podléhá čím dál tím většímu dohledu a tento trend bude podle mého názoru dále pokračovat. Jestli je to dobře, nechám už na vás.