Většina lidí nemá moc dobrou představu o pracovní náplni auditora - ostatně já jsem na tom před nástupem do KPMG nebyla o nic lépe. Často se setkávám s různými mylnými názory, například že auditor dělá to samé co finančák nebo že v auditu jde pouze o (bezmyšlenkovité) "tickání" čísel na podklady. V tomto článku se ti proto pokusím trošku přiblížit, co auditor dělá doopravdy.
Pro začátek si pojďme ujasnit, co je vůbec cílem auditu. Jde o poskytnutí určité garance uživatelům účetních informací, například investorům, že účetní závěrka společnosti, která je předmětem auditu, neobsahuje významnou nesprávnost. Tato garance má formu výroku, což je výstup práce auditora. Vydání výroku předchází spousta práce, která by se dala rozdělit do 3 fází - tzv. předaudit (interim), finální audit (final) a finalizace. Pracovní náplň v jednotlivých fázích je poměrně dost odlišná.
Jak už napovídá název, jedná se o přípravnou fázi probíhající před koncem účetního období dané společnosti (většinou 31. prosinec), kdy ještě není k dispozici finanční závěrka. V této fázi tedy nejde ani tolik o čísla, ale spíše o porozumění procesům, které v účetní jednotce probíhají, a to zejména na základě schůzek s lidmi, kteří mají danou oblast na starosti (od účetní až po finančního ředitele). V případě banky si pod procesem můžeš představit třeba poskytování úvěrů, kdy nás zajímá vše od způsobů žádosti o úvěr a její vyhodnocení a schválení, přes stanovení ratingu a monitoring klienta, až po způsob vymáhání opožděných splátek. To může znít docela složitě, ale není důvod se ničeho bát – jednak s tebou jakožto s nováčkem na schůzku vždy půjde někdo seniornější, a kromě toho většinu klientů neauditujeme první rok, takže proces už bývá zmapovaný z minulých let a stačí se tedy doptat na změny, které v procesu nastaly, nebo doplnit případné mezery z předchozích let.
Po předauditu následuje fáze finálního auditu, kdy už se soustředíme na ověřování správnosti čísel, které se nakonec objeví ve výkazech společnosti. Existuje celá řada metod a to, kterou nakonec zvolíme, závisí zejména na povaze a velikosti dané položky výkazů. V nejjednodušším případě nám bude stačit potvrzení třetí strany (například od banky k ověření zůstatku na bankovních účtech společnosti). Častěji ale spoléháme sami na sebe a provádíme různé přepočty, analýzy nebo třeba výběry vzorku faktur (ideálně statistickou metodou), u kterých následně kontrolujeme vybrané údaje. Naším nejlepším kamarádem pro všechny tyto procedury je excel, který používáme na denní bázi. Zejména u větších klientů také nezřídka využijeme pomoci kolegů z jiných KPMG oddělení (například valuátorů, daňařů či riskařů), kteří jsou odborníky na danou oblast.
Finalizace je pak už jen pomyslnou třešinkou na dortu, jelikož veškerá auditní práce by měla být hotová z předchozích fází. Spočívá v tom, že od klienta dostaneme účetní závěrku (tedy finanční výkazy a přílohu k účetní závěrce) a naším úkolem je ověřit, že všechna čísla sedí na ta, která jsme zauditovali v průběhu finálního auditu, a rovněž správnost a srozumitelnost textu. Nesmíme také zapomenout zkontrolovat, že příloha obsahuje všechny údaje, které jsou zákonem vyžadovány – ty se liší jak v závislosti na typu (např. pojišťovna / banka / podnikatel), tak na velikosti účetní jednotky.
Chtěl/a by sis to vyzkoušet? Zrovna hledáme nové kolegy do auditu finančních institucí i výrobních společností. Mrkni na popis pozice a dej nám o sobě vědět!
Audit Analyst
Ahoj, budoucí kolego! Jmenuju se Tereza, vystudovala jsem Institut ekonomických studií na Karlově univerzitě a pracuji druhým rokem v oddělení auditu finančních institucí. Vždycky mě bavila jak analytická práce, tak psaní, a proto jsem ráda, že i díky blogu se v KPMG můžu věnovat obojímu. Ve svých článcích se ti pokusím co nejlépe přiblížit pracovní náplň i bohaté kulturní vyžití našeho oddělení a uvést na pravou míru některé mýty o auditorech.
