Jak vypadá takový týden auditora?

Nikdy jsem si nevedl deníček a nikdy jsem nevěděl, proč si ho nevedu. Jednoho dne jsem si ale řekl, že bych to mohl zkusit. A teď už vím, proč si ho nevedu. Je to nuda a nedá se to číst! No řekněte, bavilo by vás číst něco jako je tenhle článek, který je právě pokusem o něco jako deníček za 1 týden práce v auditu :-)

Milý deníčku :-)

Týden začnu netypicky čtvrtkem.

Čtvrtek, ráno v 8

jdu ke klientovi na zakázku v centru Prahy

Na 13. hodinu

jsme byli všichni blogeři pozváni na terasu naší budovy na Florenci na schůzku. Když jsme všichni už seděli u stolu a čekali tak nějak co bude, vidíme do dveří kráčet našeho pana nejvyššího (teda ve firmě mu říkáme Honzo), ale je to oficiálně řídící partner. První, co mne napadlo je, že nás chtějí jako blogery zrušit, což se nenaplnilo, když právě sedím u PC a píšu tenhle článek :-). Spíš naopak nás chtěli odměnit za blogování, takže nám Honza předal slíbeného iPhona.

14. hodin

Vracím se ke klientovi a nějak kolem 17 hodin nasedám na MHD směr: domov.

Cestou domu se seznamuju s novým telefonem. Hračka je to krásná, intuitivní, rychlá. Její nový majitel je asi škaredý, hloupý a pomalý, protože poslat první SMS přítelkyni mi trvalo asi hodinu. :-) (Ne snad, že bych byl takový technický antitalent, ale to číslo se prostě z té SIMky nechtělo vůbec importovat :-) )

Pátek

Na 8 hodinu ke klientovi, klasika. Pátek je pro audit dnem, kdy je většinou celkem dost práce, jelikož se v pátek zakázka musí dokončit, protože se jede příští týden už jinam. Tato zakázka byla však výjimkou. Kolegové na ní budou totiž pracovat ještě příští týden. Domu tedy odcházím kolem 17 hodiny a jdu si užít víkend.

Sobota + Neděle

Víkend si moc neužiju, protože stonám… Přítelkyně má před důležitou zkouškou, takže se nám moje indispozice nejspíš hodí, jelikož neodvádím tolik její pozornost :-) V neděli, kdy už se cítím lépe, si balím věci na celý týden. Od pondělí až do pátku vyrážím totiž na zakázku mimo Prahu. Klient má sídlo u Tábora. Při balení si ještě kontroluju, zda nám hotel skutečně potvrdil rezervaci, aby to nedopadlo jako minule, kdy jsem tam přijel a byli strašně překvapený, co tam dělám :-)

Pondělí

7:45 vyjíždím z domova (Praha),

cestou nabírám na metru kolegyni a jedeme přímo ke klientovi. Tam dorážíme po 9 hodině. Jdu se pozdravit s klientem, který nás uvede do zasedačky, kde už na nás čeká in-chrage (vedoucí zakázky). Dozvídáme se, jak bude celý týden probíhat a rozdělujeme si úkoly. Dostávám na starosti zkontrolovat majetek, pohledávky, závazky, dohady a mzdy u dvou spřízněných společností. Jelikož klient zrovna pořizoval celkem dost majetku, začínám v pondělí právě tím majetkem. Jde hlavně o to pochopit, co se pořizovalo, v jaké hodnotě a podívat se, zda je pořízení dobře vykázáno v účetnictví včetně toho, jestli je majetek správně odepisován.

17 hodin

odjíždíme s kolegyní na hotel. Tam o nás už vědí a jsme ubytováni. Tentokrát jsem měl fakt štěstí, zbyl na mne nadstandardní podrkovní pokoj za standardní cenu s krásným výhledem na Tábor – viz fotky.

Jelikož cítím, že nejsem po nemoci zcela fit. Hned ulehám do postele.

Úterý (majetek / pohledávky / sněhová kalamita)

8 hodin vyjíždíme z hotelu

a za 10 min jsme u klienta. Dodělávám si testy na majetku pro obě společnosti a pomalu se vrhám na pohledávky. Co se tak zhruba zkoumá u pohledávek? Hledáme odpovědi zhruba na takovéto dotazy (příklady):

Platí jim zákazníci včas? Mají hodně neplatičů?
Kdo jsou jejich největší zákazníci a jak se vyvíjejí jejich pohledávky v čase
Vytvářejí opravnou položku k pohledávkám ve správné / dostatečné výši

Pohledávky jsou v tomto podniku vcelku komplexní sekce a nestíhám je pro obě společnosti dokončit. Nechávám část i na zítřek.

Kolem 17:30

odjíždíme na hotel. Tou dobou už půlka silnic v ČR hlásí sněhovou kalamitu. Silnice, po které jedeme na hotel nepatří bohužel k hlavním tahům a silničáři ji tak věnují minimum pozornosti. Cesta na hotel je tedy neuvěřitelně zajímavým zážitkem. Na silnicích se tvoří závěje v jednom místě je na silnici tolik sněhu, že je doprava svedena jen do jednoho jízdního pruhu.

Večer na hotelu

Zavolám přítelkyni, vyřídím zprávy na Facebooku a nějaké další osobní věci, čtu si knížku a pak si ještě na dvě hoďky vytahuju práci. Na jedné z předchozích mých zakázek je stále spousta práce a tak mi manažer nabídl, jestli jim nechci v rámci přesčasů s prací pomoci. Jelikož původní plán (běhání po Táboře) jsem musel kvůli nemoci zrušit, vrhám se na pár hodin do práce na jiné zakázce.

Středa (pohledávky / závazky)

8 hodin vyjíždíme z hotelu

a za 20 minut jsme u klienta (klient je to sice stále stejný, ale doba cesty se prodlužuje úměrně tomu, kolik leží na silnici sněhu). Dneska už jsem dokončil práci na pohledávkách a vrhám se na závazky. U závazků jde zhruba o to zkontrolovat, že není společnost ve významném prodlení s placením dodavatelům, pochopit, proč se změnil meziroční vývoj balance závazků, zkontrolovat, že nejsou vykazovány v závazcích pohledávky, zkontrolovat, že jsou v účetnictví vykázané všechny závazky, které společnost vůči obchodním partnerům má atd.

Čtvrtek (závazky / dohady / mzdy)

Standardně v 8 hodin vyjíždíme z hotelu. Dneska nám pracovní den zpestří návštěva manažera celé zakázky, který přijede na pár hodin. Co dělá takový manažer na zakázce? Seznamuje se samozřejmě se stavem zakázky, s našimi nálezy, problémy, kterým jsme čelili a hlavně si většinou domluví schůzku s vedením společnosti, kde pak průběh celé zakázky probírají. Na tuto schůzku chodí buď sám nebo s in-chargem. Asistent se zpravidla této schůzky ještě neúčastní. I když, už jsem měl párkrát to štěstí, že mne vzal manažer s sebou. Manažer končí kolem 17 hodiny schůzku s vedením, krátce na to, odjíždí celý auditivní tým na hotel.

Pátek (dohady / mzdy)

Tak moment, začal jsem čtvrtkem, tak budu rovněž čtvrtkem končit. Takže už přetahuju... :-)

Tak posuďte sami, dá se něco jako můj deník číst? Já myslím, že ne ;-) Jestli se fakt našel někdo, kdo to dočetl až sem, dejte mi please pod článek komentář typu: „Byl jsem tu“ :-) Nebo klidně nějakej strašně kritickej komentář typu: „Byl jsem tu… naposled!“ :-)