Jak na případovky?
Všichni si zapište do diáře magické datum 30. listopad a 1. prosinec 2015. Bude se totiž konat další ročník workshopu Ace the Case určený pro všechny, kdo chtějí lépe zvládat případové studie, kdo chtějí zlepšit své prezentační dovednosti nebo se poznat se zaměstnanci naší společnosti. Jedná se o workshop zaměřený na řešení případovek a hlavně, příprava na KPMG International Case competition včetně soutěže „nanečisto“. Přihlásit se můžete na webových stránkách http://www.pribehzacina.cz/workshopy/#workshop-ace.
Prezentování je v životě vysokoškoláka na denním pořádku. Máme povinnost neustále analyzovat, zjišťovat, zpovídat, vymýšlet. A to v týmu i samostatně. A potom? Všechny poznatky prezentovat před plnou třídou. Pro někoho možná noční můra, mě to celkem baví. Ace the Case jsem se účastnila hlavně pro zjištění, co při řešení případovek dělám špatně, jaká je práce v consultingu a ze zvědavosti. Chtěla jsem se dostat do poradenství. A Ace the Case je tak trochu ukázkou toho, jak se taková práce dělá. To jsem si zkrátka nemohla nechat ujít.
Workshop je tedy dvoudenní. Vždy celodenní. Intenzivní. V angličtině. Možná se ptáte, proboha dá se to vydržet?! Dá. :-) Přednášející mají totiž tu krásnou vlastnost vás do tématu vtáhnout.
První den
Po příchodu jsme všichni zjistili, že jsme rozřazeni do týmů, v kterých budeme působit celé dva dny. Dopoledne nám prezentoval lektor angličtiny Gray, který nám vysvětlil, na jaké informace se v případovce zaměřit, co v ní hledat a jak rozpoznat, jaké informace jsou klíčové nebo jak postupovat. Jako druhý přišel Filip z Risk Consultingu, který měl svou část zaměřenou spíše na hard skills, čísla, počítání, vzorečky… Většinou to pro nás nebylo ničím novým, ale bylo fajn si vše zopakovat a zjistit, kdy a kde že se ty skoro zapomenuté vzorečky dají používat. Před třetí částí jsem začala být opravdu unavená. Říkala jsem si, že se snad ani neproberu, když přišel David Slánský z Management Consultingu a všechny nás oživil. Vysvětloval nám, jak poutavě prezentovat, pořád se nás na něco ptal a v druhé části jeho prezentace jsme si sami zkoušeli prezentovat o nás samotných a dostali na svůj projev zpětnou vazbu od všech účastníků. Domu jsem šla přímo nadšená!
Druhý den
Přišli jsme na domluvený čas tak, abychom dostali zadání případové studie a měli přesně 3 hodiny čas na to ji řešit a vytvořit prezentaci. Chtěli jsme použít teoretické poznatky z prvního dne, chtěli jsme si rozdělit práci a poté to dát dohromady, chtěli jsme vyhrát a měli jsme hodinu na tvoření prezentace. Jestli na Ace the Case půjdete a nebudete nic z toho stíhat, nelamte si s tím hlavu. My taky nestíhali a většina ostatních týmů na tom byla snad stejně.
Před „porotou“ (skládající se ze 3 partnerů a jedné zástupkyně oddělení PPC) budete nervózní, ať vás prezentování baví, nebo před lidmi neumíte mluvit vůbec. Já byla nervózní a můj úvod byl díky tomu trochu kostrbatý, protože jsem neustále zapomínala, co mám říkat. Nevyhráli jsme. Ale po vyhlášení jsme dostali nápomocnou zpětnou vazbu od Davida Slánského, který se účastnil naší prezentace. Následovalo finále, ve kterém dva nejlepší týmy prezentovaly přede všemi. Musím uznat, že prezentace to byly skvělé a vítězný tým si to zasloužil.
Ale to nebylo všechno. Následoval skvělý raut. Doopravdy ohromný. Předkrmy, teplá jídla, studená jídla, sushi, dezerty, vína, džusy... A přišlo plno zaměstnanců společnosti, se kterými jsme si mohli popovídat o práci, o životě, o čemkoliv. Při odchodu mě mile překvapilo, že mě oslovil jeden zaměstnanec s možností práce. Také jsem měla zajímavý rozhovor se zaměstnankyní z oddělení PPC, která mi dala cenné rady, jak se přihlásit do společnosti a co napsat do motivačního dopisu. Své CV jsem pak posílala rovnou jí.
V současné době jsem v KPMG již osmým měsícem. Na patře potkávám plno dalších účastníků workshopů. Členka z výherního týmu Ace the Case je moje kolegyně. A zpětně jsem se dozvěděla, že při mém přijímacím procesu jsem dostala pozitivní hodnocení od organizátorů workshopu. KPMG International Case Competition jsem si taky zkusila. Sestavili jsme tým a já věděla, čeho se máme vyvarovat. Nevyhráli jsme, i když do Dubaje bychom jeli rádi. Ale to není podstatné. Nejdůležitější je, co mi to celé dalo a to je k nezaplacení :-)