Hi I am still alive…

Tímto pozdravem začíná každý pracovní den kolegy Jiřího v KPMG Crescent, Johannesburg, kde je na tříměsíční stáži v oddělení auditu finančních institucích se zaměřením na sektor pojišťovnictví a zajišťoven. Ačkoliv by tento blog měl být obsahem spíše pracovním a motivujicím pro zájemce z řad studentů pracovat v naší společnosti KPMG Česká republika, tak by se s vámi rád podělil i o své pocity ze současnosti Jižní Afriky, tak jak se o to v následujících 3 odstavcích stručně pokusil.

Johannesburg (zkráceně Joburg, Jog) se zhruba 4 milióny obyvatel leží v provincii Guateng zhruba 50 km od hlavního města Jihoafrické republiky – Pretórie. Země má zhruba 50 miliónů obyvatel a díky své bohaté historii je úžasně multikulturní směsicí Evropy, Asie a potomků původních obyvatel afrického kontinentu. Samotná historie, současná situace a plánovaný vývoj Jihoafrické republiky by vydal na několik blogů a stojí za to o této zemi a historii si něco přečíst, zejména o burských válkách a lidech jako byl například Shaka Zulu.

Snad největší událost těchto měsíců jsou narozeniny Madiby (nickname Nelsona Mandely) a jeho zdravotní stav. Madiba se pomalu zotavuje a pro mě je otázkou, co bude, až tady nebude. Jeho osobnost a životní příběh je zárukou klidné situace v této zemi, kdy po zrušení apartheidu před 20 lety nedošlo téměř k žádným represím či občanským válkám, tak jak se stalo v souvislosti s významnými změnami vně států na Balkáně, ve Rwandě, Kongu a děje se tak na Filipinách či nyní v Egyptě. 

Dále tu pokračuje soudní spor s atletem Pistoriusem, počtvrté od roku 2009 byla jmenována nová vláda, v sousední Zambii probíhali prezidenstké volby a mimo jiné tu také zahýbal veřejností atentát na našeho občana Radovana Krejčíře, kterého tu mají za Capa di tutti Capo. Zajímavé je, že lidé tu nejvíce znají z českých slavných osobností fotbalistu Petra Čecha a právě Radovana Krejčíře.

Samostatnou stránkou je kriminalita a věčně omýlané přiběhy ze Soweta. Upřímně, pokud se tu podívám obycejnym lidem do očí, tak vidím často prázdný pohled a bezmocnost. Doba je tu zlá, nezaměstannost 25 %, rozdíly mezi různými třídami se zvyšují. Do toho se objevují nová a nová korupční nařčení zástupců různých skupin obyvatel. Situaci nepomohlo ani roční výročí policejního masakru zhruba 35 dělníků v diamantových dolech.

Nicméně, nejvíce zločinů se děje v tzv. townshipech. Velkým vlivem se na zvýšené krimalitě podílí imigranti, jelikož Johannesburg je prvním nejbližším velkoměstem v jižní části Afriky. V běžných čtvrtích či rezidečních oblastech je poměrně bezpečno, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Zcela normálním jevem jsou tu 2-3 metrové zdi s elektrickými dráty na vrchu. Zatím mohu zaklepat, že mně se nic nestalo a ani jsem se k ničemu nepřichomýtl. Teda, jednou jsem se lekl, když jsem vybíral z ATM a za mnou stál guard s M16, kufrem peněz a zpoza rohu ho jistil druhý guard s kalašnikovem.

V Sowetu jsem strávil jeden den s kamarádem, který tu žije. Navštivili jsme řadu míst, obchody, známou ulici Vilakazi Street s bydlištěm Nelsona Mandely a arcibiskupa Desdmonda Tutu (pozn. jediná ulice, kde bydleli dva držitelé Nobelových cen), muzeum Hectora Peterson a také místní noční klub Panyaza v srdci Soweta, kde jsem zažil nejlepší klubovou atmosféru za poslední roky svých „nevybouřených let“ :-) Nebudu lhát, byl jsem celý den trošku atrakce, ale viděl jsem poměrně čisté ulice, plné sedicích lidí, mluvicích spolu či čtoucích noviny, děti všeho věku pobíhajicích všude možně, děvčata dělajicí dredy a různé copánky a chlapy spravujicí auta, baráky či prodávajicí vše možné…Na první pohled až romantický pohled, který se může změnit během jedné sekundy. Mně naštěstí zůstanou jen ty malebnější vzpomínky.

Samotné centrum Johannesburgu je okolo čtvrti Hillbrow a její Hillbrow Tower. Sem jsem se neodvážil a místní sem ani nejezdí a to ani do vedlejsich ctvrti klidného downtown, kde jsou jen kanceláře a sem tam činžáky. Není tu nic zvláštního, snad jen ulice pro hrstku dobrodruhů, kteří chtějí zkusit projít prázdnou ulicí neokradeni, či být okradeni a pochlubit se tím. Nový Johannesburg se rozrůstá spíše směrem ven prostřednictvím staveb megalomanských čtvrtích a komplexů s vnitřní samosprávou, sociální a zdravotní obslužností, blízko kancelářských komplexů a vlastní přípojkou na dálnice. 

A takhle bych mohl pokračovat na několik stránek a nedostat se k tomu podstatnému, kvůli čemu tady jsem a s čím bych vás, jakožto naše budoucí kolegy rád seznámil, a to jest k mé prácovní náplni. O té se dočtete v mém příštím článku.

Jiří,
Senior, Audit Financial Services