Můj první rok „v modrém“
Moje nedávné „výročí“ v KPMG (nastoupil jsem v září 2010) mě donutilo tak trochu se zamyslet, co mi vlastně takhle práce dala a vzala, respektive do jaké míry splnila má studentská očekávání. A že nebyla zrovna malá!
Již delší dobu jsem byl rozhodnut pro konzultantskou kariéru (nebo alespoň její začátek), protože díky tomu nebudu muset zakotvit hned po škole v jedné konkrétní oblasti, ale budu se moct alespoň trochu rozkoukat. A to nejen napříč jednotlivými obory v IT, ale i ve větším množství lépe či hůře fungujících firem. Letmým průletem zakázek za první rok, na kterých jsem strávil alespoň 20h práce, jsem napočítal 15 komerčních i veřejných subjektů (firem, institucí, asociací, …), což není špatné. Kromě toho jsem si vyzkoušel i oblast auditu, cestovního ruchu a bankovnictví.
Dalším aspektem, který každého na práci zajímá, je mzda (protože peníze jsou přeci „až na prvním místě“). Kdesi jsem podepsal, že konkrétní číslo nebudu sdělovat, ale asi můžu prozradit, že platově jsem byl nad běžným průměrem v Praze už během studia (jako stážista), natož pak na klasickou smlouvu. Samozřejmě, najdou se i firmy, které zaplatí víc, ale jako absolvent si rozhodně stěžovat nemůžu.
Spousta zaměstnavatelů dnes jako benefit nabízí „flexibilní pracovní dobu“. Člověka hned napadne, že bude muset chodit do práce, jak se zrovna jeho chlebodárci zlíbí … V tomto ohledu jsem byl u nás velmi mile překvapen – při studiu jsem si téměř mohl diktovat, kdy budu v práci a kdy ne (ačkoliv jsem měl štěstí na projekty, u kterých to nebyl problém – ne vždy je to tak jednoduché). Ale i u plného úvazku tuto oblast vnímám jako výhodu. Pokud nehoří termíny nebo nemám domluvené schůzky, tak není problém delší oběd s kamarády, zajít si zasportovat nebo vyřídit si osobní záležitosti na úřadech během dne. Samozřejmě při dodržení osmihodinové pracovní doby, z toho se člověk nevyvlíkne :-).
S odstupem času vidím jako největší benefity (ač bych je ve firmě typu KPMG neočekával) fajn lidi a přátelskou atmosféru. Ani jedno asi nejsem schopen slovně popsat, takže kdo bude chtít, musí si to zažít – příležitosti se jistě najdou. Pokud to jen trochu půjde, pokusím se alespoň část atmosféry občas vtlačit „mezi řádky“ svého blogu, možná se někdy pokusím i o celý článek na toto téma.
A závěrem – splnila tedy má současná práce tehdejší očekávání? Z větší části ano, byť prostor pro zlepšení by se určitě našel … Důkazem mé spokojenosti však může být fakt, že tehdejší volby zaměstnavatele jsem nikdy nelitoval – i dnes bych se rozhodl stejně. A těším se na další „roky v modrém“.
